Plastika je výrazem konstruktivní abstrakce, kde se potkává přísná geometrie s jemnou optickou hrou světla. Karel Malivánek zde pracuje s kontrastem hmoty a prázdna: tmavý, uzavřený obvod rámuje svítivě žlutozelené jádro, které působí jako zdroj vnitřní energie. Válcové prvky narušují klidnou křivku celku a vnášejí rytmus i lehké napětí. Dílo nepůsobí dekorativně, ale kontemplativně – zve diváka ke vnímání rovnováhy, řádu a skryté dynamiky formy.