Tato broušená skleněná plastika, vychází z tradice českého studiového skla a navazuje na linii konstruktivně-geometrického uvažování. Monumentálně působící kompaktní kvádr je formován přesně broušenými plochami a vnitřními řezy, které otevírají uzavřený objem do složitého optického prostoru.
Malivánek zde pracuje s kontrastem čirého a tónovaného skla, jehož barevná hloubka se proměňuje v závislosti na dopadu světla a pozici diváka. Symetrická kompozice zdůrazňuje řád, rovnováhu a stabilitu formy, zatímco vnitřní konkávní a konvexní tvary vytvářejí iluzi pohybu a prostorového napětí. Světlo se stává aktivním nositelem výrazu – je lámáno, pohlcováno i vraceno zpět, čímž se objekt neustále vizuálně proměňuje.
Plastika působí kontemplativně a soustředěně; kombinuje precizní řemeslné zpracování s konceptuálním důrazem na vnímání vnitřního prostoru skla jako autonomního média. Vzniká tak dílo, které stojí na pomezí sochy a optického objektu a klade důraz na dialog mezi hmotou, světlem a prázdnem.
