Tato broušená mísa působí spíše jako komorní plastika než užitný předmět. Autor pracuje s kontrastem hmoty a světla: masivní, opticky těžké tělo je vyváženo průzračnými, organicky tvarovanými nohami, které objekt nadlehčují a dávají mu téměř živý charakter.
Charakteristická je práce s barevným jádrem – hluboký modrý pás uvnitř matovaného pláště vytváří efekt vizuální hloubky. Barva zde není pouhou dekorací, ale vnitřním prostorem, který se otevírá divákovu pohledu. Broušené a saténové plochy jemně rozptylují světlo, zatímco čiré části jej lámou a koncentrují do světelných odlesků.
Tvarově jde o harmonii oblých linií a asymetrie – seříznutá horní rovina narušuje klasickou symetrii mísy a dodává kompozici napětí i dynamiku. Celek tak osciluje mezi funkční nádobou a abstraktní sochařskou formou. Dílo působí meditativně, čistě a současně silně – jako abstraktní krajina zachycená v pevné skleněné hmotě.
