Vytvořit kopii legendární kytary EPIPHONE Lennyho Kravitze – z čehokoliv, bylo zadáním soutěže pořadu České televize Noc s Andělem. Mezi více jak třiceti soutěžními výtvory se razantně prosadila křišťálová kytara vojnoměsteckého brusiče skla a malíře Karla Malivánka.
Soutěž pořádala Česká televize v roce 2002 v rámci prezentace Lennyho celosvětového koncertního turné, během kterého proslulý kytarista zavítal také do České republiky. Pro vítěze „bitvy“, jak byla soutěž na internetových stránkách pořadu Noc s Andělem prezentována, nebylo nic menšího, než právě originál kytary EPIPHONE Lennyho Kravitze.
„Čtrnáct dní před uzávěrkou jsem se o soutěži dozvěděl. Za týden jsem měl přípravy na kytaru hotové a v posledním možném týdnu jsem kytaru vybrousil a zavezl do Prahy,“ řekl Karel Malivánek ke kvapíkovému tempu, v kterém klenot z křišťálu vyrobil. Ovšem o době, za kterou kytara vznikla, nepřemýšlí v minutách. „Čas strávený přípravami spočítaný nemám, ale takových dvacet, třicet hodin to bylo. Samotné broušení zabralo přesně třicet šest hodin.“
Na kytaře Karel pracoval po práci ve Sklářské huti Beránek ve Škrdlovicích ve svém volném čase. K nápadu zhotovit kytaru ze skla nepřivedla Karla Malivánka až soutěž pořadu moderovaného Pavlem Andělem, jak by se mohlo zdát. Myšlenka na podobný kousek již dávno zrála v jeho hlavě. „Ve sklárně byl kdysi brusič, který udělal dost namakaný housle. Chtěl jsem udělat něco podobného. Housle už tady byly, tak co jiného než kytaru?“ vysvětlil Karel Malivánek, který neměl k hudebním nástrojům nikdy daleko. Ještě před pár lety hrál na bicí v rokové kapele.
Křišťálová kytara Lennyho Kravitze se však nerodila lehko. „Původně jsem si myslel, že kytaru udělám z jednoho kusu skla, ale to je prostě neproveditelné v podmínkách sklárny. Šajba, to kolo, na kterém brousím, má totiž v průměru šedesát centimetrů. Musel jsem přejíždět přes celý kruh, ale kytara se tam stejně nevešla,“ objasňuje složitost pracovního postupu Karel Malivánek. Také proto je křišťálová kytara slepena ze tří samostatných částí – těla, krku, hlavy. „A to byli lidi, kteří si mysleli, že tak masivní a rozměrné tělo ani nepůjde udělat…“ usmívá se s odstupem času Karel.
Kytara z deseti kil křišťálu se přese vše podařila a uspěla i v pořadu České televize. Do soutěže o kytaru Lennyho Kravitze se vedle Karla Malivánka přihlásilo dalších třicet tvůrců. Porota, ve které mimo jiné zasedal i Kurt Gebauer (navrhoval ceny Tytý), vybírala z kytar zhotovených z mnoha rozličných materiálů. Nechyběla kytara z perníku, dřeva, papíru či špaget, ale i zcela funkční kopie originální předlohy.
Do finálové čtyřky se však probojovala jen kytara z vitrážového skla, ocelových profilů, „chemlonová“ a právě křišťálová Karla Malivánka. Z finálové čtyřky pak prohlásila porota vítěznou kytarou kytaru z ocelových profilů Petra Pohorského z Prahy, přičemž další pořadí se neurčovalo.
Křišťálovou kopii kytary EPIPHONE Lennyho Kravitze Karel Malivánek zhotovil i díky příznivým podmínkám vytvořených Sklářskou hutí Beránek. Karlovo poděkování putuje adresně na sklářskou dílnu číslo 2 k Pavlu Judovi, Ivanu Štěpánovi a Romanu Bastlovi; za shovívavost také k paní Ing. Pelantové.
Kytara z křišťálu ale vůbec nemusí být posledním v tvorbě uměleckého brusiče skla z Vojnova Městce. „Na kytaru jsem myslel dávno, ale vždycky jsem chtěl zpracovat elektrickou kytaru klasického tvaru. Tvar kytary Lennyho Kravitze se mi zrovna moc nelíbí,“ ponechává si Karel Malivánek zadní dvířka k dalšímu „hudebnímu kousku“ stále otevřená.
Text Jiří Marek, foto Pavel Matela